Květen 2013

Přiznání?

2. května 2013 v 22:31 | Betty |  I write..
Byla sem u kartářky!! Nevim, co mě to napadlo.. Dobře, šla sem tam s jednou konkretní otázkou. Jenže ta ženská mě při prvních pár větách přesvěčila, že lže.. To mluvila o minulosti.. A byla to lež! Pak přišla na řadu budoucnost a já sem na to měla nějaké připomínky..A už sem se vezla. Každýho slova, co sem řekla se chytla a já sem se do toho začala víc a víc zamotávat. Nakonec mi řekla že moje budoucnost vypadá špatně. Že se jí nelíbí muj vztah. Začala mi tam vyprávět o nevěře, o žárlivost..Že nemá cenu láska která bolí! Ovšem, úplně její první věta byla: Vy jste teď moc šťastná.... Naprosto nechápu..
Byla sem tam s kamarádkou, kterou mam moc ráda. Vlastně ona je poslední dobou moje svědomí, někdo komu se můžu svěřit. Asi jediná, komu můžu věřit(doufám, že můžu).. No, a ona má ve vztahu před rozchodem, je rozhodnutá že odejde..A jí řekla, že je ve vztahu moc šťastná a že se příští rok vdá, že budou mít miminko.. Jako kdyby mě řekla její budoucnost a naopak. Jednu chvíli se to tam už nedalo vydržet.. Když sme konečně vyšli ven, začali sme se smát.. Jak sme jen mohli dostat takovej bláznivej nápad k někomu takovýmu chodit.. Kamarádka řekla, nevěřim jí ani slovo..
Jenže, ta věc, kvůli který sem tam šla.. Ta mi teď ještě víc vrtá hlavou.. Jak sem si mohla myslet, že mi někdo řekne co mam dělat.
Měla bych to vyřešit sama. Kdybych jen věděla jak....