Zamilovala sem se :-) Musim si jí pouštět pořád dokola..Nejkrásnější je začátek, ten mě uchvátil.
Mam za sebou HODNĚ ZVLÁŠTNÍ SOBOTU..
Nejdřív sem byla štěstím bez sebe, když sem ho viděla..Bylo to tak nádherný, moc mu to slušelo.. A zároveň tak smutný...Proč mi to připadá tak moc smutný, já se na něj dívam jinýma očina.. Nikoho takový sem nepotkala.. Je prostě jinej než všichni ostatní. Je to hrozně zvláštní pocit. Tak moc bych si přála s nim víc mluvit. Aby mi všechno řek. Jeho pocity, nározy.. Hádat se, že já to vidim jinak, smát se, poslouchat jeho zážitky, minulost, plány do budoucna...
Moje diagnoza je jasná. Už rok se trápim. SEM ZAKAMARÁDĚNÁ AŽ PO UŠI
Abych to uvedla na pravou míru, muj miláček má bratránka, a ten je tak..úžasnej (vlastně neexistuje slovo, který by ho vystihovalo)...! Ke všemu fotí a maluje a miluje módu..A je homosexuál (ale to je jiná kapitola).. PROSTĚ SEM DO NĚJ FAKT BLÁZEN..Ale jinak.. Já to neumim vysvětlit.. Když sem ho loni víc poznala, probrečela sem tejden, protože sem věděla, že ho uvidim až za půl roku minimálně. Chodí na vejšku v Brně, má tam byt.
Kdyby to bylo tak lehký..Achjo už zase řvu.. :-( Nikdo mi nemůže pomoct.
A někdo mi tu sobotu celou totálně zkazil! Když sme chtěli jet domů, nestartovalo nám auto. Ten muj zavolal svýho bráchu (zachovej klid, zachovej klid) a ten přijel i se svojí kočičkou, kterou ze srdce nenávidim, která mě psychicky šikanovala ve druháku. Dál už je zbytečný vyprávět. Počítala sem každou vteřinu a přála sem si, ať už je konec! Ani sem se na ní nepodívala na mrchu jednu! Jen když přijeli, ona se na mě sladce usmála a řekla Ahoj, já sem se sladce usmála a dívala sem se na druhou stranu :-D (zachovej klid, zachovej klid) Grrrrrrrrr..
Ta písnička mě uklidňuje...






















Zamilovaná?